Lukáš Václavovič si po  startu držel pozici, bohužel v první levé zatáčce na „Áčku“ vylétl ze sedačky Pierra Coppa. Závod byl zastaven, protože jezdec zůstal ležet na dráze. Po restartu závodu začalo po druhém odjetém kole drobně pršet a polovina jezdců se dožadovala zastavení závodu, druhá polovina pokračovala dále. Závod byl nakonec opět přerušen a po 15-ti minutách opět restartován a zkrácen z původních 12ti na 6 kol. Poslední start měl Lukáš nejhorší, přesto bojoval ve 6-ti členné skupince o 10.pozici. Nakonec z toho bylo 19.místo (v rámci MČRPR 14.pozice a 2 body).

Tomáš Peterka měl pomalejší rozjezd, následně se dostával do tempa a závod dokončil na 32.místě před Petrem Plichtou a Anežkou Svobodovou, která zažívala premiéru v sedle Yamahy R6.

Míra Trnovec

Nedělní časy warm-upu mě vůbec nepotěšily. Nezbylo tedy už nic jiného, než se těšit na závod. Bohužel ani ten nedopadl. Cirka 20 minut před závodem se jdu do auta převléct, tam odhodím bundu s klíči a jdu si ještě odskočit. Když se vracím je zamčeno a klíče uvnitř. Na zadních dveřích dodávky není čidlo, takže systém zamykání neměl tušení, že už jsem v autě byl a dveře se zamkly.
Po zbytek dne jsem se snažil být aspoň k ruce ostatním. Příští zavody by měly být opět v Brně a to 18.5. s agenturou DFRA, kde bych se rád zdržel všech excesů a udělal dobrý výsledek.
Nakonec bych rád poděkoval sponzorům, týmu a všem co mi drží palce.

Fotogalerii ze závodu naleznete zde:

Instagram

Facebook

Silnicnimotorky.cz

Premiéra Factory racing přinesla první 3 body, které přiváží Lukáš Václavovič za 13.místo.
Míra Trnovec spadl hned v první zatáčce zaváděcího kola, přesto svůj bike zvedl a závod dojel, i když nakonec není klasifikován.
Tomáš Peterka za velké podpory fanoušků také dovezl svoji Hondu do cíle.
Následoval závod sidecar již opět na suché dráze.

Lukáš Václavovič

„Dnes to bylo jako na houpačce, chvíli zataženo, chvíli sluníčko, před závodem naší třídy začalo pršet, následně zase osychat, do poslední chvíle všichni váhali, co obují.
Obul jsem mokré pneu a vyrazil. Ale už v první zatáčce jsem při zaváděcím kole dostal hightsidera, hned jsem věděl, že jsem zvolil špatné pneumatiky. Krom dvou zatáček byla celá trať suchá.
Start z 19.pozice, do světel jsem se celkem trefil, ale trochu mi padly otáčky motoru, takže celkově pomalé odlepení ze startovní čáry, pak jsem se dostával do tempa a držel se skupiny, která bojovala o 8mé místo. Bohužel v polovině závodu už bylo všude sucho, gumy mi doslova utíkaly pod motorkou. Hightsidery jsem přestal počítat a musel se spokojit s konečným 13.místem i když jsem se chvílemi cítil na lepší umístění.
Pneumatiky jsem přivezl roztrhané, teď je přezuji a vyhodím. Ale zítra také den. Doufám, že zlepším své časy a přivezu zase nějaké body.“

Míra Trnovec

Tenhle závod byl pro mě začátkem i vrcholem sezóny s cílem jet minimálně na svých časech. Doufal jsem ve zlepšení a podání přiměřeného výsledku, ale bohužel se to nepovedlo.
Již od počátku, tedy už od příprav na Jarní cenu, jsem byl ve skluzu a táhlo se to se mnou celý víkend. Prostě zlý sen. Motorku jsem připravoval na poslední chvíli a nakonec technickou přejímku dělal až v sobotu ráno. První kvalda podle očekávání, ale ve druhé mělo přijít zlepšení, které se nekonalo. Nejlepší čas 2:25,2. Okey, říkám si, musím se soustředit na start, kde můžu získat pozice.
Před závodem přišlo hlášení „Závod se vyhlašuje jako mokrý“. V tu chvíli jsem udělal další chybu. Začal jsem přezouvat odzadu a pak se přesunul k předku, během té chvíle proběhlo několik informací o stavu trati a já je bral jako zásadní. Bylo mi však divné, že někteří jezdci nepřezouvají. Rozhlédl jsem se, asfalt byl lehce mokrý, běžím tedy k trati a dochází mi, jakou obrovskou chybu jsem právě udělal. Běžím dodělat předek a pak se rychle vracím k zadku, kam dávám zpátky pneu do sucha – předek tedy mokrý, zadek suchý. Nezbývá už moc času. Za chvíli se už najíždí na trať, pod tlakem utahuji poslední matici a běžím se obléct do komby. Mezitím přijíždí Petr Wiesenberg, který špatně dotáhl víčko nádrže a ztratil ho, což mi na chvíli dodává naději, že to stihnu. Za okamžik vyrážíme do boxu, ze kterých i startujeme, protože přijíždíme pozdě.
Na startu zhasínají světla a jezdci se přeženou kolem nás, rozsvítí se zelená a já vlažně řadím 1, 2, pak 3, kterou povolím a následně zátáhnu, abych mohl přeřadit na 4, což už nestíhám, protože mě předbíhá zadek. Po doklouzání volám na traťáky ať zvednou motorku, že chci pokračovat. Mezitím zacvakávám hledí, které vypadlo ze zámku. Traťáci táhnou motorku směrem k obslužce. Chvíli na sebe křičíme „Já chci jet, já chci jet“ a komisařka „Ano, z třetího“. Přes špunty a přilbu pořádně neslyším a tak se naše slova opakují, přesto úplně nechápu. Když je motorka na obslužce, opakuji znovu „Tak co, můžu jet?“. Odpověd zní „Zkus nastartovat“, dvakrát tedy otočím klíčkem, aby se vymazala chyba náklonového čidla, ale po zmáčknutí ani nehlasne a traťák už hlásí, že nestartuje a já usilovně prosím „Počkejte, je tam rychlost, ona naskočí!“ Zařadím neutrál, pro jistotu ještě otočím klíčkem, stisknu tlačítko startéru a motor se opět rozvrní.
„Vyjeď z trojky, z trojky vyjeď“ volají traťáci. Jedu tedy pomalu k třetímu stanovišti, kde už traťák ukazuje, že mám volno. Při nájezdu a posléze na trati, samozřejmě mimo stopu, udělám pár obloučků, abych očistil pneumatiky a vyrážím vpřed. Bohužel ostatní stihli objet již dvě kola a já se nehledě na ztrátu snažím tahat, i když už to není nic platné.

Tomáš Peterka

Jarní ,,zimni“ cena Brna byla vzhledem k počasí dost netradiční zážitek jak pro jezdce, tak i pro diváky. Moc si vážím všech, kteří nás v tomto počasí přišli pozdravit a podpořit – chtěl bych Vám všem poděkovat!
Bohužel se mi moc nedařilo a zima mě svazovala víc, než bych si přál. Omlouvám se tedy za své výkony a doufám, že příště to bude lepší 😊.
Je super, že se klukům podařilo zajet slušné časy a v závodech výborné umístění, gratulace Luky Cage#91 👍 Jsem rád že jsme si to užili, obešlo se to bez pádů a všichni se vrátily v pořádku až na nějakou tu rýmičku 😊.