Jak jsme již avizovali, tento víkend se konal předposlední roadracingový závod na české půdě a to v Dymokurech. Vlajku Factory racing hájil Lukáš „cage“ Václavovič se svým startovním číslem 91 v kategorii do 600.
Sobota:
„V sobotu zahalil Dymokury vytrvalý déšť, kluci připravili motorku na vodu. Na kvalifikaci jsem se těšil, protože se v těchto podmínkách smažou rozdíly ve výkonu motocyklu. Už od rána jsme řešili odvětrání přileb, abychom zamezili mlžení plexiskla. Bohužel se nám to do první jízdy nepovedlo. Přilba se mlžila už od druhého kola, na výsledný čas jsem se ani nedíval, celou kvalifikaci jsem odjel víceméně „na slepo“.
Do druhé kvalifikace jsme se ponaučili a přilbu připravili lépe. Dlouho jsem držel páte místo, pak ale zachyboval, když jsem byl v poslední zatáčce dlouhý. Předjel mi Luboš Koňák, kterého jsem vezl za sebou a tak mi přeskočil i v pořadí. Navíc zatáhnul i Jožko Ježovica a výsledkem pro mě byla sedmá startovní pozice.
Neděle:
Podmínky v neděli byly ideální, závod doprovázelo slunečné počasí. Po startu jsem si o jednu příčku polepšil a z první zatáčky vyjížděl na 6tém místě. Bohužel se ale ukázalo, že náš motocykl není tak silný a na dlouhé rovině jsem se hned propadl na sedmé místo. Na následujících brzdách jsem pak vybojoval pátou pozici. Chyba přišla na konci druhého kola, kdy jsem se nevešel do jedné ze zatáček a pustil před sebe opět Jožku s Lubošem.
Snažil jsem se posouvat brzdné body, protože pouze na brzdách jsem dokázal kluky stahovat. Na rovinách mi nenávratně mizeli. Zároveň trochu šetřil síly do druhé části závodu, rozhodně jsem chtěl zabojovat o ztracené pozice. Ovšem v šestém kolem jsem zaznamenal technický problém s řazením, snažil jsem se pokračovat, ale nakonci kola se mi rozpadl spínač rychlořazení, který mi vyřadil celou převodovku a já tak musel se závodu smolně odstoupit.
Nesmírně mi to mrzí, vůči celému týmu, sponzorům, přátelům i všem fanouškům, kterým chci touto cestou moc poděkovat!! Podpory si nesmírně vážím! Věřil jsem, že i přes horší techniku a méně zkušeností dokáži svoji sednoum příčku ještě vylepšit. Paradox je v tom, že jsme nic nepodcenili, každý důležitý díl jsme v neděli ráno čistili a kontrolovali. Na druhou stranu bylo štěstí, že se závada stala v rychlém úseku, kde jsem musel podřadit pouze o jeden rychlostní stupěň. Pokud by se závada stala na jiném místě, vezl bych si domů minimálně ještě „mokré trencle“.
Na příští sezonu se musíme zamyslet, jak zlepšit náš motocykl, vše je ovšem otázkou financí. Závěrem ještě jednou děkuju všem, kteří tomuto kolotoči i nám fandí. Díky!“
foto: motorkari.cz, Martin Peřina
